Minulý týden se nám rozbilo topení. Bylo to takové tajemství, které všichni kromě mě sdíleli, ale nikdo s tím nic nedělal. Není tu ještě úplná zima, každopádně noci jsou tu dostatečně chladné, aby Limonádový Joe s teplým prádlem ani chvíli neváhal, proto mě to zjištění v jedenáct hodin večer zrovna dvakrát nepotěšilo. Následující dvě noci jsme si vespolek procvičovali jektání zubama, třetí den si to přihasil starší pán a z posunků jsem pochopila, že všechno opravil (přestože jsem mu nerozuměla ani slovo). Dokázal nám to tak, že rozhecoval všechny radiátory jak lokomotivu a z našeho malého téměř papírového domku byla téměř sauna.
Večer topení zase topit přestalo.
Zjistila jsem to, když jsem ve dvě přišla domů a všichni už spokojeně chrupali, proto jsem se rozhodla, že to je jen můj zlý sen.
V noci mě probudil řev požárního poplachu. Poté, co jsem rozdýchala infarkt, jsem vletěla do kuchyně připravená uhasit požár, zatknout zloděje, odrazit barbarský útok a rozprášit teroristické hnízdo, našla jsem jen setmělou mírumilovnou místnost a alarm houkající úplně zbytečně. Podotýkám, že abyste to prokleté zařízení vypnuli, musíte vylézt na židli a skákat, abyste dosáhli na vypínač na stropě v obýváku, což zdaleka není tak snadné, jak se zdá.
To se za noc zopakovalo. Přes den znovu a další noc dokonce dvakrát.
Mezitím, co moje chytrá spolubydlící nějakým způsobem rozběhala topení, volala jsem večer majitelku domu. Prý je to možná rozbité, v týdnu sem někdy pošle elektrikáře.
Někdy.
Přísahala jsem, že jestli se to stane ještě jednou, vezmu kladivo a umlčím to ďáblovo dílo jednou pro vždy.
A pak půjdu do vězení.
Vypnout nebo poškodit svévolně houkající protipožární alarm je tu totiž protizákonné.
Věřili byste tomu?
Mezitím si to v noci přihasil domů kamarád a v rámci úsporných opatření vypnul topení.
Ou jé.
Žádné komentáře:
Okomentovat