Přátelé. Jsem tu zas. Tentokrát se hlásím s poslední předstátnicovou malbou - Santa Maria mířící k břehům Ameriky. Za dunění Vangelisových sborů jsem dokončila tuhle zakázku a brzo si to pěkně poputuje do Holandska.
.
.
Pořád se mi to nedaří úplně dobře vyfotit...
.
Jinak si teď odpykávám osm a víc hodin denně v Národním Technickém Alcatrazu zavalená papíry na soukromou státnici a své šance ve středu si necením moc vysoko. Vlastně spíš naopak. Doufám, že mě tam aspoň nezmlátí. I když uhybání před letícím zákoníkem už jsem si za těch pět let docela nacvičila... Nejsem holt žádnej Monte Christo. Bude to řež, už teď to vidim.
.
Na poslouchání sem dávám jednu perlu, kterou si musim pořád zpívat, zatímco ve svém šíleném stavu divoce plánuju balení. Protože od soboty za týden... oj oj oj ojojojojooooj. Uááááááááá. Ghhhhhhhrbffffuuekhfkhcnčirki. Sice je to jen cesta přes kanál, ale pro mě je to jak objevovat Ameriku.
.
Žádné komentáře:
Okomentovat