Bella, ciao!

.
Namalovala jsem nádraží Podbaba. Byla to celkově docela vtipná událost. Měla jsem schůzku v kavárně staré čističky a už když jsem tam šla, bylo vedro k zalknutí. Cestou zpátky jsem chvíli šla nervózním svižným krokem a zbytek cesty jsem divoce zdrhala. Bylo proč. Ještě, že tam to nádraží je, to vám teda řeknu.
.
A k poslechu můj nejnovější objev. Tohle je, přátelé, skvost. Tuhle píseň prostě zbožňuju.

.

Veni vidi čmáry...

Přišla jsem, viděla, naškrábala. Všude možně, hlavně v metru. Taky v hospodě, ve škole, na dovolené a v práci. Ve vlaku. Tam se kreslí pěkně blbě...
.

Tak. Upřímně doufám, že se nikdo nepoznal.
Další příště.

Akryl!!!

Tak jsem si konečně pořídila akryl a musím říct, že si blahem jen chrochtám. Divím se, že jsem si ty barvy nekoupila už dávno. Vlastně teď nejsem schopná pochopit, jak je vlastně možné žít bez akrylových barev. Takže zatím mám dvě věci:
.
.

"Nevidím zlo, neslyším zlo"

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

"Pověry"

.
.
.
A můj nejnovější hudební objev Dave Alvin se svým skvělým hitem s poetickým názvem "Murrietova Hlava".